"Když se člověk ocitne v ten správný čas na správném místě a k tomu všemu se přidá ta správná myšlenka, určitě stojí za to podnikání zkusit. Není to ale zadarmo."
Jak vzpomínáte na své začátky podnikání?
Podnětem byla do určité míry revoluce, která přinesla základní změnu. V podniku, kde jsem byl tehdy zaměstnán, mne pověřili řízením montáží v Mongolsku, což znamenalo jezdit do Ruska a vyjednávat kontrakty. To se podařilo a já se rozhodl v roce devadesát založit vlastní firmu. Předtím jsem třicet let pracoval ve státní energetice a najednou jsem se ocitl v soukromém sektoru. Podmínky byly nestandardní, měl jsem pouze rodinný dům, kde jsem na půdě zřídil kancelář pro práci s pěti zaměstnanci energetiky, kteří se mnou tehdy také odešli. Sklad byl na dvoře rodinného domu, začali jsme prakticky bez peněz. Neměli jsme počítač, telefon, když jsem se chtěl dovolat do Kolína, musel jsem přes ústřednu, faktury jsme psali na průklepovém papíře. To už dnes nedovedeme pochopit, dnes má počítač i mobilní telefon každý. Od přátel jsem si tehdy půjčil 150 000 Kč, za to jsem koupil základní materiál a nářadí. Tehdy v počátku to byla euforie, dařilo se, investoři přáli soukromému podnikání. Ale protože v rodinném domě už to nebylo únosné, tak jsme v roce 1991 koupili bývalé hospodářské stavení v Srnojedech, z něhož jsme postupně vybudovali důstojné sídlo firmy a působíme zde dodnes.
Co pokládáte za svůj největší podnikatelský, případně životní úspěch?
Podařilo se nám vybudovat firmu, jejíž obrat se v současné době pohybuje v desítkách milionů a stále se držíme na trhu. Uspěli jsme v řadě výběrových řízení. Základna našich zákazníků je velmi široká, k těm nejvýznamnějším patří skupina ČEZ. Dostali jsme se do užšího výběru firem, které pracují na základě rámcové smlouvy. Ta stanovuje podmínky, za kterých pracujeme – jsme osloveni na určitou zakázku, kterou realizujeme za přesně stanovených podmínek. K našim dalším smluvním partnerům patří i obchodní řetězce KAUFLAND a TESCO, kde zajišťujeme servis a údržbu trafostanic. Máme stálou službu, a do čtyř hodin od nahlášení poruchy musíme reagovat. V současné době spolupracujeme také s firmou, která staví novou lanovku na Sněžku – na této stavbě zajišťujeme energii. Naší specializací jsou mobilní transformační stanice, kterých nyní máme osm. Je to velmi vyhledávaná služba – když se rekonstruuje nějaká rozvodna, vše se obvykle musí vypnout, což omezí výrobu či provoz. My to však umíme převést na náhradní napájení…
S kolika zaměstnanci to všechno zvládáte?
Máme 35 kmenových zaměstnanců, někdy, když jsou větší subdodávky, nasmlouváme i další pracovníky. V kanceláři pracuje sedm techniků, stále si držíme špičkovou úroveň, naši zaměstnanci mají vysokou kvalifikaci. Nemáme téměř žádnou fluktuaci. Řada našich zaměstnanců je ve firmě déle než 15 let a myslím, že jsou spokojeni, nezřídka sem přicházejí pracovat i jejich rodinní příslušníci.
Jak funguje firma s Vašimi rodinnými příslušníky nebo rodinnými příslušníky Vašich zaměstnanců?
Když jsem firmu zakládal, myslel jsem si, že to bude rodinná firma. Později jsem tuto myšlenku opustil. Jakákoliv firma vždy funguje na pokraji určitých možností krachu. Špatným rozhodnutím nebo špatnou prací může dojít k obrovským ztrátám. My například ručíme až sedm let za to, že zařízení bude funkční. Pokud by se něco stalo (příkladem mohou být třeba společnosti Panasonic nebo Siemens, kde může dojít k obrovským škodám, až k zastavení výroby), tak by to mělo obrovský existenční dopad na celou rodinu. Jedna z mých dcer spolu s manželem zajišťovala sklady, další dcera mi dělala sekretářku, pracoval tu také syn a švagr. To bylo tak velké riziko, že jsme se rozhodli, že rodinné spolupracovníky omezíme. Nyní tu pracuje pouze můj syn, který je spolumajitelem firmy a jejím jednatelem.
Co Vám podnikání dalo a co Vám vzalo?
Vzalo mi všechen čas. Když jsem šel podnikat, říkal jsem si, to je fajn, nebudu muset vstávat v pět hodin ráno a chodit do práce. Nakonec to skončilo tak, že jsem téměř vůbec nespal, protože jsem ve čtvrtek nevěděl, co budeme dělat v pondělí. Snažil jsem se, aby zaměstnanci, kteří mají rodiny a jsou na firmě závislí, vždy dostali výplatu, to je absolutně přednostní. Podnikání mi také pochroumalo zdraví, především poté, kdy jsem vedl velmi těžká jednání s jednou firmou… Dodnes nám nezaplatili milionové částky. Nekorektní firmy dneska pracují tak, že změní název a skončí - to je negativum. Pozitivní na celém podnikání je to, že jsem sám svým pánem, mohu se rozhodovat. Kdysi jsem musel plnit povely. Nyní si práci řídím sám, při realizaci úkolů mi pomáhají moji zaměstnanci, čestní lidé, za které bych dal ruku do ohně.
Kde čerpáte sílu a energii, co Vás dobíjí?
Dobíjí mne chalupa, tu mám v Orlických horách, v naprosté samotě, kam nevede žádná cesta, kde mne nikdo nenajde (smích)... Tam si hodně odpočinu. Podnikání mi přineslo finanční nezávislost, a tak jsem se mohl podívat do světa. Teď už cestuji jenom autem po Evropě, ale dá se říci, že jsme viděli s manželkou prakticky celý svět. Vraceli jsme se sedm let do Afriky, sedm let do Jižní Ameriky. Díky kvalitnímu managementu, který tady zůstával a zajišťoval chod firmy, jsme si to mohli dovolit. Tak jsme cestovali i v době, kdy jsme neměli žádné spojení a nevěděli jsme, co se tu týdny děje. Nyní pravidelně už léta míříme na Kanárské ostrovy. Dá se říci, že už tam máme víc přátel než tady. Lidé tam jsou otevření a přátelští, kdežto v Čechách někdy převládá přetvářka a závist. Mám tam k dispozici auto, děláme i pěší výlety a výšlapy, třeba i do nadmořské výšky 3 500 m, kde už pociťujete horskou nemoc a nedostatek kyslíku. To jsme ale ještě více pocítili kdysi v Himálaji, kde jsme to přehnali, rychle jsme se dostali do základního tábora na Mount Everest, až do výšky 5 600 m. Dal bych tehdy firmu za to, kdyby se k nám dostala nějaká pomoc, jenže do těch výšek už nelítají. To bylo kruté, manželka měla veliké komplikace, naštěstí jako zázrakem přežila. V Andách jsme se také jednou dostali do vysokých výšek, ale tam jsou na obtíže spojené s výškami zařízeni. Na hotelích je kyslík a obyvatelé mají koku, která domorodcům pomáhá, aby je nebolela hlava. Běžně ji tam koupíte na trhu.
Pobýval jste také s vlastní firmou pracovně v zahraničí?
Ano. Jednak na Slovensku, zakázku jsme měli i v Bruselu. Hlavní trh ale máme v Čechách a se zahraničními firmami spolupracujeme.
Jak vidíte budoucnost podnikání ve vašem oboru?
Vzhledem k tomu, že tu působí velké množství lobbystických skupin, tak je to těžké, těžší než dříve. Přestože nabídnete zajímavou cenu, zakázky mnohdy nezískáte. Samozřejmě, že energetika budoucnost má. Přechází se na alternativní zdroje. Už před 15 lety jsme rekonstruovali vodní elektrárnu Spálov, kterou vymyslel pan Křižík. Již v roce 1926 ji realizoval jako krásné dílo. Navrhli jsme technické řešení tak, aby staré zařízení zůstalo zachované. K vidění je cestou na Železný Brod, kde je odbočka na Spálov - stojí za to se tam podívat. Elektrárnu se podařilo oživit, funguje přes počítače, a historické zařízení se podařilo zachovat v původní podobě. Vodních elektráren jsme připojovali více, na kontě máme i větrné a fotovoltaické elektrárny. Máme tu server, a tak vidíme co se děje na té které elektrárně a v té souvislosti zařizujeme i údržbu. Práce je to zajímavá, vše se neustále vyvíjí, především řízení přes elektroniku.
Vzkaz pro začínající podnikatele:
Podnikání určitě stojí za to, ale člověk musí přinášet i jisté oběti. Například moje manželka je špičková umělkyně, hrála s Pardubickou filharmonií, byla velmi často v zahraničí. I já jsem měl časté služební cesty do zahraničí, a tak jsme se museli dohodnout. S ohledem na rodinu musela svoji uměleckou činnost omezit, obětovala se ve prospěch mého podnikání. Také musíte mít štěstí na spolupracovníky. I u nás jsem měl kdysi zaměstnance, kteří mi rozkrádali materiál, a s těmi jsem se musel rozloučit. Není to jen o jednom člověku, musíte se spolehnout na lidi a podle toho s nimi zacházet. Není to jen o výši platu, ale o přístupu k lidem. U nás například po pěti letech práce měli zaměstnanci nárok na zaplacenou dovolenou na Kanárských ostrovech – takový ozdravný únorový pobyt. Nabízíme jim i další výhody jako je připojištění, potřebují-li, mohou si výhodně zapůjčit pracovní stroje i do soukromí.
Když se člověk ocitne v ten správný čas na správném místě a k tomu všemu se přidá ta správná myšlenka, určitě stojí za to podnikání zkusit. Není to ale zadarmo.