"Život mi nabídl jedinečnou příležitost pracovat na stálé misi Československa v Ženevě právě v období oteplení mezinárodní atmosféry. Měl jsem možnost být při tom, když se uskutečnilo první setkání Gorbačov - Reagan….To byl silný impulz pro mladého člověka."
Co si mají lidé představit pod pojmem koučink?
V "Results" definujeme koučink jako usnadňování pozitivní změny zvýšením kvality myšlení. Koučink je rozvojová metoda pro teamy nebo jednotlivce, přičemž team se vnímá jako jeden organismus. Podstatný znak koučinku je v tom, že zdroj změny či rozvoje člověka není mimo něj, ale v člověku samotném. Kouč je ten, který vytváří podmínky pro to, aby koučovaný vytáhl všechno moudro, které v něm je, pro řešení věcí, které skutečně chce. Koučink tedy funguje pouze u lidí, kteří chtějí opravdu něco změnit. Kouč neradí a není ten, co přináší pravdu, ale je ten, který napomáhá, aby ta pravda vystoupila na povrch. Odpovědnost za rozvoj a změnu má sám koučovaný. S podporou kouče dělá věci tak, aby na co přijde, také realizoval. Odpovědnost kouče je pouze postarat se o proces, aby měl koučovaný prostředí, které mu napomáhá najít myšlenky a pracovat s nimi.
Velice blízká metoda koučingu je mentoring. Mentor je člověk, který má znalosti a zkušenosti, které předává ve stejné oblasti jako mentorovaný. Zdroj poznání a učení je ovšem u mentora. Je to člověk, který má autoritu a kompetence v té oblasti, kterou mentoruje. Kouč naproti tomu kompetenci nepotřebuje, důležité jsou především vědomosti koučovaného…
Jste manažerem Results Coaching Systems v České republice. Čím se liší obecně koučik od Resuls Coach Systems?
Results Coaching Systems vznikl v Austrálii, vytvořil ho David Rock, který pracoval deset let v oblasti rozvoje lidí. Z tisíců rozhovorů, které měl, dokázal zjistit vzorce, které fungují, a podle nich postavil vlastní školu koučinku. Tím se neuspokojil. Chtěl najít vysvětlení, proč to funguje? Zde je klíčová originalita Davida Rocka. Nejen, že přišel na to, co funguje, ale našel také zdroj, tedy proč koučink funguje. To vysvětlení našel v nejnovějších poznatcích neurověd o tom, jak funguje náš mozek. Tyto poznatky velmi umným způsobem aplikoval na svou metodologii. Celé komunikační modely, procesy i struktura jsou nastaveny tak, aby napomáhaly mozku přicházet s novými nápady a myšlenkami. Vychází z toho, že každý mozek je naprosto individuální. To zdůvodňuje princip, proč se tak dobře učíme z vlastní zkušenosti. Naše návyky nezměníme tím, že na ně budeme poutat pozornost, ale tak, že vytvoříme jejich náhražku, návyk nový. Nelze se například odnaučit kouření pouze tím, že si budu říkat, že nebudu kouřit, protože nedělám nic jiného, než poutám pozornost mozku na kouření. V momentě, když přemýšlím o tom, že nebudu kouřit, tak mozek aktivuje návyk kouření. Když si ovšem představím, co místo kouření budu dělat, vytvořím si v mozku nové neurospojení a posiluji ho jednak přemýšlením a jednak i konkrétním naplňováním činností. Čím usilovněji se budu tomuto přemýšlení věnovat a své myšlenky uplatňovat v praxi, tím rychleji se změním. Na tomto pracují některé modely práce s koučovaným a tento princip je součástí metodologie Results Coaching Systems. Důležitým momentem v celé metodologii je proces vzniku nápadu (nové myšlenky). David Rock upravil proces, který je známý jako čtyři fáze vzniku nápadu, na podmínky koučinku. A poeticky ho nazval: ČTYŘI TVÁŘE NÁPADU V první fázi si uvědomujeme, že máme dilema (něco, co chceme řešit a ještě nevíme jak). Ve druhé fázi přemýšlíme a umožňujeme mozku, aby prošel veškerou obrovskou knihovnu informací a nabídl vhodná řešení. V této fázi je mozek v alfa vlnění, přestává vnímat okolí. To umožňuje mozku, aby přišel s myšlenkou. Je za tím obrovská energie, jsme tvůrčí a plni radosti. To je třetí fáze, kdy mozek propojil mapy a my víme: Ano, takto to můžeme udělat! Problém je ten, že to trvá velice krátce. Pokud nápad okamžitě neuchopíme, tak se nám rozplyne. Je proto důležité něco s nápadem dělat, např. si ho zapsat. Platí pravidlo, že čím větší pozornost věnuji tomu, abych zakotvil novou myšlenku, tím úspěšnější budu. Potom přijdou další nápady a další nápady, návyk se začíná zakotvovat. Kouč člověka doprovází ve vytváření návyků. Nové návyky se stávají součástí mozku a člověk se tímto způsobem mění.
Co Vás vedlo ke změně kariéry od vrcholových manažerských pozic ke koučinku?
Klíčový motiv, který mne vedl ke koučinku, byl o smyslu života. Krásná je věta: dnes prožívám první den zbytku života. Tak mne napadlo, jaký ten zbytek života chci prožít. Čím ho naplnit? Jaký chci mít pocit? To mne vedlo k přemýšlení o tom, že tam, kde jsem, to není to, co bych chtěl, aby bylo stále. Skončil jsem tedy v ČSOB pojišťovně. Lákala mne práce s lidmi a leadership, seznámil jsem se s koučinkem. Zjistil jsem, že chci, aby to byla náplň mého zbytku života. Byla to velmi radikální změna. A aby toho nebylo málo, rozhodl jsem se učit koučinku u kovářů, ne u kovaříčků. Ti kováři jsou tam, kde to dělají nejdéle a odkud svět koučinku přichází. A to jsou zejména anglosaské země. Shodou okolností jsem se dostal na Nový Zéland. Přihlásil jsem se na americkou školu Coach University. Tu jsem tam absolvoval a seznámil jsem se s metodologií Results Coaching Systems, která mne velmi zaujala. Zaujala mne jako bývalého manažera, zejména proto, že mi dávala vysvětlení. Není to prostě tak proto, že to tak je, ale proto, že to má jasné a vědecky podložené důvody. Vědecké základy, logičnost a srozumitelnost – to bylo to, co mne nadchlo a "dostalo".
To, co jsem se učil, jsem rovnou aplikoval. Na Nový Zéland jsem nejel pracovat, ale opravdu studovat. Koučování jsem nedělal pro peníze. Jeden mi za koučování pronajímal kancelář, jiného jsem koučoval za to, že mi propláceli náklady, v dalším případě jsem za odměnu dostal členství v klubu…V praxi jsem si ověřil celou řadu věcí, hlavě to, že koučink funguje. Funguje dokonce i tehdy, když se ho jako kouč teprve učíte. Můžete být ihned prospěšný. Je to o tom, kdo jste a jaký je váš záměr. Ten, kdo je v koučinku skutečně klíčovou osobou, není kouč, ale koučovaný. Když máte v srdci záměr být druhým užitečný, tak i když nejste ještě dokonalý kouč, jste schopný poskytovat velmi cennou službu. To je silné pro vaše sebevědomí a pro vaši víru ve smysl a účinnost koučinku. Ověřil jsem si také, že je snadné získávat klientelu. Když dávám a jsem zaměřený na toho druhého a své schopnosti dokáži rozvíjet pro druhé, dostanu také zpátky. To, co dělám, je pro lidi významné…..
Potom jsem se vrátil do České republiky, domluvil jsem se s Davidem Rockem, že pro Čechy získám výlučná práva užívání metodologie Results Coaching Systems (RCS). Abych byl dobře připraven k poskytování programů RCS, školil jsem kouče v Londýně i v Austrálii.
Liší se myšlení manažerů v Austrálii, či jinde, kde jste je působil jako kouč, oproti manažerům v Čechách?
Hodně lidí, když jede do zahraničí, se snaží dívat na to, co je tam jinak. Můj přirozený přístup je spíše pozorovat, co je stejné. Ať už jsem se setkal s Číňany, Korejci, Afričany, s lidmi z Nového Zélandu či z Austrálie, ať už to jsou manažeři nebo ne, v podstatě jsme všichni stejní. Stejné problémy, stejná míra sebevědomí… Možná hovoříme jiným způsobem a máme jiné kulturní danosti. V Austrálii je převážně anglická kultura, tedy křesťanská, se silným asijským prvkem, zvláště v tichomoří. Tento přístup je pro mne důležitý i proto, abych pochopil, jestli má koučink smysl tam i u nás. Zjistil jsem, že ano. Funguje proto, že lidé jsou stejní a funguje v zásadě všude u lidí. To je moje zkušenost.
Po koučinku je tedy poptávka také v České republice?
Určitě je. Vrátím, se k tomu, proč koučink a jak funguje. Existuje již velká skupina lidí, kteří jsou velmi vzdělaní, mají velké množství vlastních informací, přesto vnitřně cítí potřebu dalšího růstu pro to, aby byli schopni co nejrychleji a nejúčinněji se adaptovat na podmínky a reagovat na změny. Toto jim dokáže poskytnout pouze individuální přístup. Proto mají špičkoví manažeři své osobní konzultanty. Ti přinášejí "best practice". Učí je, ale daleko méně využívají jejich vlastní znalosti a moudro. To však dokáže kouč. Je to reálná potřeba pro talentované, kteří již prošli všechny tréninky a nadále mají potřebu dalšího růstu. Skupinové učení ji nedokáže naplnit.
Při zvažování toho, komu nabídnout koučink jako metodu růstu, je důležitá i otázka ceny. Když si srovnáme, kolik stojí hodina tréninku pro jednoho manažera, když je tam dvanáct lidí, s koučovací sérií dvanácti sezení na tři měsíce pro jednoho manažera, tak cena vypadá neadekvátně. Je to tedy také o tom, kdo koučink skutečně potřebuje a pro koho si ho firma dokáže zaplatit. Specifikum Results Coaching Systems je také to, že dokáže firmě změřit efektivitu, což přesně neumí téměř nikdo. Dokáže ji změřit až do ROI, to znamená do návratnosti investice.
Koučové Results Coaching Systems dostávají možnost celoživotního mentorství zdarma. Jak tento systém mentorství funguje?
Koučové se v Results Coaching Systems naučí jak koučovat a koučují. Nadále však mají zájem postupovat. Podmínkou jsou různé certifikace, jednou z podmínek jejich získání je být mentorem (a někdy i poskytovat mentorink). Zároveň, když naši koučové dosáhnou určité úrovně, mají co sdílet. Mají zájem být také mentory a my vytváříme podmínky, aby měli možnost mentorovat ostatní. Mentoring je nejdůležitější v počáteční fázi, kdy se koučové učí. Kouče učí zkušený trenér, který je sám koučem. Neexistuje, že by trénoval člověk, který nemá vlastní zkušenosti s koučováním. Zkušený kouč zde již sdílí své zkušenosti a pro své žáky se tak stává mentorem.
Nyní vedete již druhý běh Intenzivního tréninku koučů v České republice. Jaké jsou ohlasy účastníků?
Program intenzivního tréninku koučů je nastaven jako jedna velká koučovací série. Všichni účastníci jsou vedeni k tomu, že po té co se seznámí s jádrem celé metodologie, krok za krokem směřují k tomu, aby se stali dobrými kouči, kteří na konci série už umí dobře koučovat. Každý týden se setkáváme na telefonu ve virtuální konferenci, kde si probereme vždy určitou věc a každý dostane zadání, co má udělat do příště. Klíčové je, že se to účastník naučí a bude se svým kolegou cvičit. Zde může nastat úskalí. Kdokoli přijde, musí být připraven na to, že v průběhu necelých třech měsíců bude koučovat a bude se po něm vyžadovat aktivita. Všichni, kteří skončili první workshop, byli naprosto nadšeni. Postupně vždy přicházejí otázky a nejasnosti, hledání, to je přirozené. Zde je potřeba trpělivost. Tato trpělivost se později hodí, když se stanu koučem. Vím, že se nadšení vrátí. Dnes jsou zpětné vazby velmi pozitivní, dostávám celou řadu e-mailů. Pro mnohé to znamená zásadní změnu života, nastupují cestu veliké vnitřní proměny. Jak hluboká ta změna je, závisí od toho, kolik pozornosti ji nastávající kouč věnuje, jak je ta pozornost intenzivní a jak dlouhou trvá. Jednou z předností Programu Intenzivního Tréninku Koučů je, že má mezinárodní akreditaci International Coach Federation, účastníci si tedy mohou hodiny započítat jako specifické tréninky koučů, což je podmínka cetifikace pro kouče.
Čím Vás obohatila Vaše bývalá profese československého diplomata a jaké dovednosti jste získal na této pozici?
Stručně: zkušenosti, dovednosti, znalosti a vzpomínky. To je to hlavní, co jsem získal. A je to pochopitelné. Vždyť to bylo mé první zaměstnání po škole. Když to rozvinu: diplomacie byla mou první pracovní zkušeností a to v náročném prostředí intelektuálně velmi schopných a zároveň velmi ambiciózních kolegů. Navíc jsem si pro svou specializaci vybral mnohostrannou diplomacii, která mne nutila neustále se učit, srovnávat, analyzovat, doplňovat si jazykové znalosti (jeden cizí jazyk je málo je třeba alespoň tří pokud ne více). Bylo potřeba se naučit pohybovat mezi lidmi odlišných kultur a zřízení. Návyky, znalosti a dovednosti, které jsem získal, využívám dodnes. Jen to, že ovládám několik světových jazyků mi dává jistotu v jednání s lidmi všech kontinentů.
Navíc mi život nabídl jedinečnou příležitost pracovat na stálé misi Československa v Ženevě právě v období oteplení mezinárodní atmosféry. Měl jsem možnost být při tom, když se uskutečnilo první setkání Gorbačov Reagan, když se vedla jednání na úrovni ministrů zahraničí, když mnohostranná mezinárodní jednání postupně přecházela od až vulgárního nadávání k věcné až přátelské spolupráci. To byl silný impulz pro mladého člověka. Otevřely se mi horizonty. Díky této zkušenosti jsem byl o něco lépe připraven na to, co se následně uskutečnilo u nás a dalších středo a východoevropských zemích.