Pavel Hlaváček

Účastní se mezinárodních kytarových festivalů v České Republice jako vystavovatel, oceněn prvním a třetím místem v tónových přehrávkách, se zahraniční účastí, pořádaných v Lubech u Chebu. Zařazen do encyklopedie Hübners Who is Who v České Republice. Vedle hudby a kytar patří mezi jeho koníčky rodina a přátelé, zejména si váží přátelství s kytaristy a pedagogy jako například profesorem Jiřím Jirmalem, Petrem Saidlem, Vladislavem Bláhou apod.

Mistrovská kytara a citová chemie kytaristy

"Dělejte svou práci s láskou, opravdovou poctivostí a vírou v co nejlepší výsledek. Pokud svou práci postavíte na těchto základech, pak se úspěchy dostaví."

Jak vzpomínáte na začátky Vašeho podnikání?

Mé začátky se datují někdy k třináctému roku mého života. Tehdy jsem ovlivněn určitými kapelami tvrdšího ražení zatoužil hrát na elektrickou kytaru. Jenomže se mi líbily nástroje, které byly finančně i fyzicky naprosto nedosažitelné. Proto jsem se rozhodl kytaru vlastnoručně vyrobit. Posilněn několikaletými zkušenostmi se stavbou balsových leteckých modelů a raket jsem se do toho s vervou pustil. První technické problémy způsobené neznalostí problematiky výroby kytar jsem zaznamenal při výrobě krku a proto jsem se nakonec rozhodl pro krk, který jsem odňal z tříčtvrteční kytary, kterých bylo kolem mých kamarádů v podstatě dost k dispozici. Nemohl jsem se však smířit s hlavou naprosto konzervativního stylu a tak jsem si vzpomněl, že slovenská skupina Elan používá nástroje bezhlavé a bylo rozhodnuto. Přes určité peripetie se mi podařilo s velmi nízkými náklady čítajícími asi 500,-Kč, které jsem dal za snímač a struny vytvořit poměrně originální nástroj, který opravdu hrál. Zajímavostí je, že ať vzpomínám, jak vzpomínám, nemohu si vybavit, kam se právě tato první kytara vlastně poděla. Po tomto malém osobním úspěchu, jsem nabyl přesvědčení, že toto je právě cesta, kterou chci jít. Postupem času jsem někdy kolem 15 let již opravoval běžné závady různého druhu na veškerých kytarách a pokoušel se vyrobit ten nejlepší nástroj dle svých možností a zkušeností. Na tomto místě bych rád ještě zmínil jednu věc, která se týká řekněme víry ve svou práci, či spokojenosti s odvedeným výkonem. Trvalo mi asi tak 3-4 roky, než jsem byl takříkajíc spokojen se zpracováním svých kytar. Je jasné, že v počátcích člověk tu a tam udělá nějakou estetickou, či konstrukční chybu a tak chvíli trvalo, než bych se za mnou vyrobený nástroj tzv. na 100% postavil.

Co pokládáte za svůj největší podnikatelský, případně životní úspěch?

Víte, já osobně považuji každou dobře provedenou práci či další povedený nástroj za osobní úspěch, který mi přináší radost z mé práce a žene mě dál ve zdokonalování svého umu. Pochopitelně, aby byl člověk svou prací po psychické stránce řekněme naplněn, potřebuje nejlépe kladnou odezvu od hráčů, kteří na mé vyrobené, či opravené nástroje hrají. Těch se mi naštěstí dostává a to mě utvrzuje ve faktu, že se ubírám správnou cestou. Velmi mě také těší fakt, že jsem se díky svým nástrojům mohl setkat s tak výraznými osobnostmi klasické kytary, jakými jsou například pan profesor Jiří Jirmal, kytaroví virtuosové Petr Saidl a Vladislav Bláha a mnozí další skvělí interpreti, včetně žáků konzervatoří. Dovolím si na tomto místě také zmínit i obsazení předních příček v soutěži kytarářů, kde se právě posuzují především zvukové vlastnosti nástrojů. Takovéto klání, kde si mohou kytaráři poměřit své nástroje, považuji také za velmi přínosné pro další osobní rozvoj. Za jeden z nejdůležitějších úspěchů považuji však zachování si chuti do další a další práce a to, že se mi tato práce stala svým způsobem životní cestou. Budu velmi rád pokud to tak zůstane i nadále.

Říkáte, že kytary mají duši a vztah mezi kytarou a hráčem přirovnáváte k mezilidským vztahům, i zde podle Vás funguje určitá „chemie“…Co tím myslíte, jak se to projevuje?

Samozřejmě, že mezi hráčem a jeho nástrojem musí vzniknout určitý vztah a souznění. Někdy by se dalo mluvit i o něčem jako lásce na první pohled. Pokud nástroj svého hráče neinspiruje a nejde mu tzv. naproti, pak nikdy nebude interpret schopen odvést ten nejlepší výkon. Někdy vezmete novou kytaru do ruky a máte pocit, že je to prostě ta pravá a že právě s tímhle nástrojem se nechcete rozloučit. Někdy se naopak může stát, že vás ta kytara prostě nijak neoslovuje a hrát na ní je takřka nezábavné. V obou výše uvedených případech může časem dojít i ke zlomu opačným směrem, avšak ten prvně zmíněný je asi tím nejlepším, co může kytaristu potkat. Celý tento vztah hráče a jeho nástroje se buduje na nespočtu hodin, který spolu stráví zejména při cvičení nových a nových skladeb či etud a tak nemůže být pochyb o tom, že dojde k vytvoření velmi silnému vztahu. Hudba jako taková je postavena na vyjádření pocitů a přenosech určitých emocích. Pokud chce interpret takto pracovat a předat autorovu emoční myšlenku skladby prostřednictvím svého nástroje a osobní hráčské dovednosti dál, musí dojít k opravdovému souznění mezi ním a jeho kytarou. Můžeme to tedy opravdu nazvat jakousi citovou chemií.

Podle čeho všeho se ve skutečnosti pozná mistrovská kytara?

Mistrovská kytara či nástroj má určité snadno poznatelné znaky. Předně je takový nástroj vyráběn od začátku do konce jedním člověkem, jehož znalosti a dovednosti jsou zárukou vzniku opravdu jedinečného hudebního nástroje. Nebál bych se takovéto nástroje nazvat opravdovými uměleckými díly, protože pokud je takový nástroj tvořen z těch nejlepších materiálů a s vírou stavitele v co nejlepší výsledek, pak si takové označení vzniklý nástroj bezpochyby zaslouží. Nástroj by měl vedle estetických a především skvěle řemeslně zvládnutých prvků vládnout především osobitými a skvělými zvukovými vlastnostmi. Těch parametrů zvuku je mnoho a můžeme zde uvést například určité žádoucí tonální zabarvení a zvukovou nosnost. Zkušený hráč pozná takřka hned, že to prostě hraje! Dalším atributem v posouzení budiž pak zvukový charakter, jenž může být někdy opravdu jen a jen otázkou osobního vkusu. Bývá to někdy i podstatný parametr, který předurčí nástroj pro interpretaci určitých skladeb z různých historických období. Já osobně jsem však velkým příznivcem naprosto klasických nástrojů španělské produkce. Tyto kytary jsou dle mého osobního přesvědčení schopné obstát napříč běžícímu času a různým skladatelským epochám.

Jaké vidíte trendy ve výrobě uměleckých hudebních nástrojů, kytar?

Stejně jako v mnoha jiných uměleckých odvětvích, ani zde není nouze o určitá novátorství a inovace. I přesto, že je klasická koncertní kytara svým způsobem dost tradičním nástrojem, je zde prostor pro určitá „vylepšení“. Ta vylepšení se týkají zejména zlepšení hráčského komfortu a snahy o zesílení zvuku nástroje. Osobně však zastávám názor, že klasická kytara je především dosti intimním nástrojem a mnohé snahy některých výrobců o zesílení zvuku pomocí určitých technologických postupů dosti často ublíží zvukovému zabarvení. Jsem tedy zastáncem původních konstrukcí nástrojů a použití některých moderních technologií, které doba přináší. Kytaráři mají ve své práci mnoho odlišných přístupů k tvorbě svých nástrojů a je to tak určitě dobře. Někteří hledají a vymýšlejí nové postupy a jejich práce je jistým dobrodružstvím. Já, jak jsem již uvedl výše, tolik dobrodružství ve své tvorbě nepotřebuji. Mým cílem je vždy vytvořit nástroj mající parametry, které jej budou řadit mezi ty nejlepší kytary, co jsem měl možnost slyšet. Je to vždy souhra a sladění mnoha znalostí, píle, poctivosti v práci a pochopitelně i štěstí.

Co Vám podnikání dalo a co Vám vzalo?

Osobně se domnívám, že moje pracovní náplň mi spíše jen dává a nejsem si prozatím vědom ničeho, co by mi brala. Víte, největší odměnou, je určitě spokojený zákazník, radost ze své práce a kladná odezva okolí. Protože se věnuji v podstatě umělecké činnosti, která se mi stala opravdu životní cestou a láskou, mohu své podnikání vlastně jen chválit.

Kde čerpáte energii a co Vás nejvíce dobíjí?

Energii dobíjím nejvíce s rodinou a přáteli. Je pochopitelné, že člověk nemůže pořád jen pracovat i když jej práce obrovsky baví a naplňuje. Odpočinek je určitě velmi důležitý! Pokud nemáte dostatek psychické pohody a fyzických sil, tak nemůžete odvést dobrý výkon. To platí vždy a všude a stejně tak pro mou práci. Nemohu také opomenout, že mě charakter mé tvorby nenutí pracovat striktně v daném časovém intervalu a tak si mohu práci přizpůsobit svým potřebám. To je jedna obrovská deviza této činnosti a přál bych jí opravdu všem. Je však nutné také podotknout, že se to neobejde bez nutné dávky osobní disciplíny. Takže mi vlastně druh mé práce do jisté míry formuje osobnost.

Není podle Vás lehké uplatnit se v uměleckém oboru.. Jaké vlastnosti a dovednosti by měli mít lidé, kteří chtějí v uměleckém oboru podnikání uspět?

Myslím, že pokud chce člověk vyniknout v jakékoli oblasti života, není to nikdy zadarmo a lehké. Bavíme-li se tady o trvalém a pevném uplatnění, je potřeba mít vedle talentu a píle i dosti silnou vůli a vytrvalost. Jedině spojení těchto mnoha atributů může vést ke kýženému cíli. Nikdy totiž není dopředu jasné, jak dlouho bude tato cesta trvat a kde má vlastní konec. Každý má totiž na svém uměleckém či jiném startu určitě jinou představu o tom, kam chce dojít. Ty představy se pochopitelně během cesty mohou změnit a většinou i změní a je dobré si i uvědomit kde má kdo své hranice a kam už to prostě nepůjde. Každý jsme nějak dopředu vybaveni a i přes sebevětší vůli a píli určité mantinely prostě nepřekonáme. Toto si uvědomit, je mnohdy to nejcennější, pro další osobnostní rozvoj.

Vzkaz pro začínající podnikatele - začínající mladé lidi, kteří se této profesi chtějí věnovat:

Pokud se tedy rozhodnete pro stavbu hudebních nástrojů či čehokoli jiného co by po vás mělo zanechat nějakou stopu, pak vám přeji především notnou dávku štěstí a co největší množství z jíž výše uvedených vlastností. Především však dělejte svou práci s láskou, opravdovou poctivostí a vírou v co nejlepší výsledek. Pokud svou práci postavíte na těchto základech, pak se úspěchy dostaví. Možná, že to zní jako mnohokrát otřepaná fráze, ale věřte, že je to prostě fakt a jinak to celé nefunguje!

Růžena Krátká, 15.4.2013

Pavel Hlaváček. Firma se opravami a stavbou hudebních nástrojů oficiálně zabývá již od roku 1997. Mezi její hlavní služby patří zejména odborný servis a opravy většiny typů strunných drnkacích a smyčcových nástrojů. Firma spolupracuje s prodejnami hudebních nástrojů v Pardubicích, pro které zajišťuje taktéž potřebný servis v této oblasti. Mezi zákazníky patří i někteří velkoobchodní prodejci kytar, kterým poskytuje předprodejní i záruční servis strunných nástrojů.

Webová stránka: www.hlavacekguitars.cz

Magazín ELiEN

Milan Hubáček

O stopách české kultury v Japonsku a japonském žebříčku popularity zemí

Dušan Macák

Jak se v kickboxu probojujete až k míru a klidu na duši.

Jiří Psota

O Velké říjnové revoluci na americké burze

Tomáš Hoffmann

O duchovní službě Armády České republiky

Pavel Hlaváček

Mistrovská kytara a citová chemie kytaristy

…Možnost vložit html ručně…